Blog Archives

Hlavním cílem projektu je umožnit níže uvedeným moldavským veřejným institucím aktivně a efektivně využívat volně dostupné GIS technologie a prostorová data při implementaci regionálních strategií a současně přispět ke zlepšení procesu programování posílením a zvýšením kapacit aktérů regionálního rozvoje.

Předání know-how a vybudování kapacit pro rozvoj a aplikaci GIS je klíčové pro jeho dosažení a rovněž i pro zařazení návazných aktivit vyžadujících již dobrou orientaci v oboru geoinformatiky, zdrojů geodat a jejich zpracovávání, v analýzách a hodnocení a v publikaci.

Hodnocení Regionální rozvojové agentury RDA South (Agenția de Dezvoltare Regională Sud) je možné si přečíst prostřednictvím následujícího odkazu: Hodnocení Regionální rozvojové agentury RDS South

Hodnocení Regionální rozvojové agentury RDA Centru (Agenția de Dezvoltare Regională Centru) je zde: Hodnocení Regionální rozvojové agentury RDA Centru

Projekt je podporován vládou České republiky prostřednictvím České rozvojové agentury a realizován ve spolupráci moldavským Ministerstvem zemědělství, regionálního rozvoje a životního prostředí MADRM (Ministerul Agriculturii, Dezvoltării Regionale și Mediului) a čtyřmi regionálními rozvojovými agenturami ADR Nord, ADR Centru, ADR Sud a ADR Gagauzia (Agenția de Dezvoltare Regională Nord, Agenția de Dezvoltare Regională Centru, Agenția de Dezvoltare Regională Sud a Agenția de Dezvoltare Regională Găgăuzia).

Moldavsko patří mezi prioritní země v rámci české zahraniční rozvojové spolupráce. Projekt je podporován vládou České republiky prostřednictvím České rozvojové agentury (ČRA). Cílem této spolupráce je podpora vyváženého regionálního rozvoje v zemi a snížení hospodářských a sociálních rozdílů napříč jejími regiony. V rámci sektoru řádné demokratické správy věcí veřejných, kam spadá i výše uvedený projekt, se ČRA soustředí na aktivity podporující efektivnost, modernizaci, zvýšení finanční udržitelnost a zlepšení kvality služeb na úrovni občanské společnosti, státních i samosprávných institucí.

Hlavním cílem projektu je umožnit výše zmíněným moldavským veřejným institucím aktivně a efektivně využívat volně dostupné GIS technologie a prostorová data při implementaci regionálních strategií. V rámci projektu dojde ke zlepšení technické vybavenost partnerských organizací, k budování kapacit prostřednictvím školení nebo také k přípravě nového legislativního rámce, vyhlášek a dalších závazných dokumentů pro práci s prostorovými daty.

V lednu 2019 proběhlo úvodní jednání zainteresovaných stran na moldavském Ministerstvu zemědělství, regionálního rozvoje a životního prostředí (MADRM), jemuž předsedal státní tajemník pro regionální rozvoj Dorin Andros. Pan Andros vyjádřil nadšení ze spolupráce a důležitost projektu pro budoucí moldavské regionální plánování. Článek, který MADRM vydalo po tomto úvodním jednání, je možné si přečíst v rumunském jazyce zde: článek v rumunském jazyce

Co o projektu napsala jedna z partnerských moldavských organizací Agenția de Dezvoltare Regională Sud si můžete přečíst v anglickém jazyce prostřednictvím následujícího odkazu: článek v anglickém jazyce

Při provozu obalovny docházelo ke kontaminaci nesaturované zóny a následně k podzemní a povrchové vodě. Ke kontaminaci docházelo především polychlorovanými bifenyly (PCB). Po vymezení rozsahu kontaminace byla provedena odtěžba zemin z výkopů a z dočasné skládky. Při výkopových prací se předpokládalo uvolnění látek s PCB do vodního prostředí. Byla zřízena dočasná sanační stanice pro čištění jímaných podzemních vod pomocí unikátní technologie nanouhlíkové sorpční kolony. Vzhledem k dosažení cílových limitu MŽP je možno sanační zásah považovat za úspěšně ukončený.

Na videu níže je vidět průběh celé akce z pohledu dronu a fotodokumentace jednotlivých důležitých kroků při odstraňování kontaminace a pracemi s tímto souvisejícími.

Projekt se týká odstranění staré ekologické zátěže v podobě ropného znečištění, které je vázáno na saturovanou i nesaturovanou zónu. Sanační práce se budou sestávat z bioremediace odtěžené zeminy on site, cirkulačního čerpání a přečišťování podzemní vody z výkopů a etapovitě také ze 75 vrtů. Dále proběhne bioremediace in-situ prostřednictvím dalších 80 vrtů. Práce budou probíhat na ploše cca 21 000 m2.

Samotná realizace prací bude zahájena na začátku června 2018. Délka realizace je stanovena na 30 měsíců, celkový objem projektu přesahuje 30 mil. Kč.

Nové retenční nádrže Červený mlýn v Králově Poli a Královky na jihu Brna u řeky Svitavy jsou součástí velkého projektu dostavby kanalizace v Brně. Tyto retenční nádrže pomohou k zamezit znečišťování podzemních vod a zlepší čistotu vodních toků na území Brna. Podzemní záchytné nádrže na vodu budou sloužit jako rezervoár na zředěnou splaškovou vodu, kterou v období zvýšených srážek není schopna čistírna odpadních vod pojmout. Díky nim se nedostávají nadlimitní objemy odpadní vody do vodních toků, ale postupně se uvolňují a dotékají do čistírny, jakmile to její kapacita umožní.

Úkolem průzkumných prací bylo ověření geotechnických rozhraní, vydatnosti podzemní vody zájmového území, kontaminace zemin a podpovrchových i povrchových vod. V prostoru projektované nádrže Červený mlýn bylo provedení průzkumu ztíženo nepřístupností podmáčeného území pro sondážní techniku. V tomto prostoru se v minulosti nacházel rybník, jehož neúnosné sedimenty a blízko k povrchu přítomna hladina podzemní vody ztěžují veškeré průzkumné aktivity.

K ověření geologické skladby území a zjištění geotechnických vlastností zemin byly použity vrtané sondy situované mimo půdorys nádrže a sondy dynamické penetrace přímo v prostoru mokřadu. Penetrační sondy provedli pracovníci společnosti GEOtest pomocí soupravy PAGANI TG63. Přestože hmotnost soupravy dosahuje cca 1 tuny, bylo třeba zpřístupnit místa projektovaných penetračních sond v mokřadu pomocí příjezdových cest. K tomuto účelu byl osloven Školní lesní podnik Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Pracovníci tohoto podniku byli schopni pro daný účel vytvořit cesty pomocí haťového chodníku přímo v prostoru projektované retenční nádrže. Pro přístup potřebné mechanizace k položení hatí byly provedeny úpravy v terénu tzn. přeložení kolejové vlečky (Teplárny Brno) a poté vytvoření podkladové vrstvy z recyklátu pro položení haťového chodníku. Vlastnosti recentních sedimentů současné retenční nádrže neumožňovaly přímé položení hatí, protože docházelo k zatlačení hatí do bahna. Proto bylo nutné vylepšení únosnosti této vrstvy za pomocí drceného recyklátu. Na takto vytvořené podkladové lůžko, byly položeny hatě v dílčích segmentech (rozměry 3 x 5 m). Segmenty byly následně propojeny tesařskými skobami a provázány ocelovým lanem.

I díky tomuto inovativnímu opatření bylo možné realizovat průzkumné práce v potřebném rozsahu a získat informace o geologické situaci území pro následné projekční práce a úspěšnou výstavbu retenční nádrže.

Během podzimu 2017 byly ukončeny ražby Severního tunelu a tunelových propojek. Probíhají navazující činnosti – betonáž definitivního ostění propojek, příprava realizace pevné jízdní dráhy a technologií v tunelech.
Tunel Ejpovice je součástí projektu „Modernizace trati Rokycany – Plzeň“ na III. tranzitním železničním koridoru.
Investorem stavby a objednatelem geotechnického monitoringu je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.

Dodávka technologie je součástí veřejné zakázky „Instalace silničních meteorologických stanic na vybraných koridorech Gruzie”. Zakázka je součástí projektu „Zvýšení bezpečnosti dopravních koridorů Gruzie rozvojem silniční meteorologie”. Cílem projektu i zakázky je snížit negativní vlivy nebezpečných meteorologických jevů a zvýšit bezpečnost koridorů TRACECA (Transport Corridor Europe-Caucasus-Asia) a Gruzínská vojenská cesta v Gruzii skrze instalaci 3 silničních meteorologických stanic.

Cíl projektu přispívá k naplnění Cílu udržitelného rozvoje 9 (Sustainable Development Goal 9): Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovaci. Projekt je financován Českou rozvojovou agenturou a je realizován v rámci ZRS ČR, ve spolupráci s gruzínskou Národní agenturou pro životní prostředí (NEA) a gruzínským Ministerstvem pro místní rozvoj a infrastrukturu.

Silniční meteorologické stanice byly osazeny v blízkosti města Gori, u mostu vesnice Gveleti a poblíž nádrže Žinvali. Instalace proběhla za účasti českých i gruzínských expertů. S výstavbou stanic v terénu průběžně probíhalo i praktické školení, na které navázalo teoretické školení v prostorách NEA v Tbilisi.

Silniční meteorologické stanice byly osazeny v blízkosti města Gori, u mostu vesnice Gveleti a poblíž nádrže Žinvali. Instalace proběhla za účasti českých i gruzínských expertů. S výstavbou stanic v terénu průběžně probíhalo i praktické školení, na které navázalo teoretické školení v prostorách NEA v Tbilisi. Následný zkušební provoz a supervizi monitorovacího systému během roku 2017 provedl subdodavatel projektu zajišťující dodávku a instalaci technologie, odbornou technickou spolupráci a dohled; firma CROSS Zlín, a.s.

Veřejná zakázka byla ukončena v červnu 2017 slavnostním předávacím ceremoniálem za účasti zástupců gruzínské Národní agentury pro životní prostředí, Georgian Road Department, GEOtestu, a.s., CROSS Zlín, a.s. a Velvyslanectví ČR v Tbilisi.